Psychiatrem (Míša Kůstová)

Tma, ticho, na chodbách nikdo. Zdi plné demence a křiku. Po půlnoci se z cel ozýval pláč, smích, bolest a strach. To dementi tady křičí: "Řekl jeden z opatrovníků, aby se návštěvníci nebáli a neutekli. Ťuk, ťuk. Někdo klepe na dveře, vykřikl jeden z dementů. Nikdo ale neklepal, to jen v jeho hlavně někdo nebo něco klepe. Slyšel klepání, které se všude rozléhalo. Slyšel to tak moc, až mu z uší tekla krev. Pak mu z toho praskla hlava.